![]() |
TISKOVÁ ZPRÁVA |
TOP 20 - 2002 | |
největší firmy Jihočeského kraje |
České
Budějovice, 6.10.2003
PROJEKT TOP 20 - každoročně zpracovává analytické oddělení společnosti BUDERIO a. s.
Analytik: Ing. Petr Gallistl
Jako každoročně od roku 1998 Vám naše společnost na podzim představuje výsledky regionálního projektu TOP 20 – největší firmy Jihočeského kraje za uplynulý kalendářní rok. Záměr projektu TOP 20 je informovat o nejvýznamnějších podnikatelských subjektech Jihočeského kraje na základě poskytnutých ekonomických dat a ukazatelů hospodaření podniků. Tyto firmy v rozhodující míře ovlivňují charakter regionu – tj. generují hodnoty, vytvářejí pracovní příležitosti, pozitivně ovlivňují rozvoj kraje a zviditelňují náš kraj ve světě.
Dosud
zaznamenaný šestiletý vývoj klíčových kritérií dvaceti největších
podniků v regionu dle tržeb nám ve zjednodušené podobě může napovědět,
jakým směrem se podnikání u nás ubírá a potvrzuje zlepšování
kvalitativních finančních ukazatelů sledovaných firem.
předseda
představenstva a
ředitel společnosti
Klíčovým kritériem pro sestavení žebříčku největších firem jsou v tomto ročníku jako již tradičně tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb za předchozí účetní rok 2002.
Tabulka
č. 1: Top 20 – největší firmy Jihočeského
kraje roku 2002 dle dosažených tržeb
Novým
leaderem regionálních
tabulek dle výše tržeb se stala strojírenská firma Robert Bosch, spol. s r.
o. (tržby přes 6,6 mld. Kč), která se rovněž stala největším
sledovaným zaměstnavatelem v regionu, když průměrný počet zaměstnanců
překročil 1.850. Druhé místo dle tržeb obsadila Jihočeské energetika,
a. s. a třetí místo potravinářská firma MADETA a. s.. Obě tyto
firmy překročily tržbami rovněž hranici 6 mld. Kč. První tři podniky sídlí
v Českých Budějovicích a v rozhodující míře zde ovlivňují míru
zaměstnanosti. Dominantní postavení firem ze strojírenského průmyslu v jižních
Čechách dokumentuje skutečnost, že v žebříčku se jich umístilo
hned šest. Vedle vítězné společnosti Robert Bosch, spol. s r.o. obsadily
DURA Atomotive CZ, s.r.o. – 4. místo,
ČZ Strakonice, a.s – 7. místo, TRW – DAS a. s. – 14. místo, ZVVZ
a. s. – 17. místo a KOVOSVIT, a. s. – 19. místo. Celkový obrat těchto
firem dosáhl 17 mld. Kč a více jak jednou třetinou se podílely na celkově
vytvořeném čistém zisku dvaceti největších firem v regionu! Důležité
postavení vedle energetických a obchodním firem mají v regionu i
potravinářské firmy, ze kterých vyčnívají MADETA a. s. (dříve
Jihočeské mlékárny) a Jihočeské drůbež, a.s., která tržbami překračuje
2 mld. Kč.
Nejdynamičtěji
rostoucí firmou
ze sledovaného TOP listu byla jednoznačně blatenská firma DURA Automotive
CZ, s.r.o., jejíž tržby vzrostly o více jak o 50% a i letošní rok
indikuje výrazný nárůst tržeb. Firma je součástí nadnárodního koncernu
Dura Automotive Systems a jejím klíčovým
produktem jsou karosářské díly (včetně povrchových úprav) pro
automobilový průmysl, které míří z 90% do zahraničí. Naopak výrazný
pokles produkce zasáhly (především v souvislosti s recesí
ekonomiky v západních zemích a růstem kurzu koruny) firmy TRW –
DAS, a. s. , JIP – Papírny Větřní, a. s. a KOVOSVIT a. s..
Pokles tržeb v ČZ Strakonice, a. s.
o 25,4% je způsoben především neposkytnutím konsolidovaných údajů
jako v předešlých letech.
Největším zaměstnavatelem v kraji z tabulkových firem (žebříček neobsahuje finanční instituce) se stala strojírenská firma Robert Bosch, spol. s r.o. s průměrným počtem zaměstnanců 1.858, druhé místo obsadila GAMA GROUP a. s. (konsolidované údaje za celou skupinu) s počtem 1.751 zaměstnanců. Dále následuje na třetím místě MADETA a. s. s 1.732 zaměstnanci , čtvrté místo pak obsadila ČZ Strakonice, a.s. (1.691 zaměstnanců) a pátý v pořadí skončil KOVOSVIT, a. s. (1.606 zaměstnanců).
Další kritéria
pro hodnocení sledovaných firem – zlepšování kvalitativních ukazatelů
Tabulka č.3: Pořadí
firem podle vytvořené přidané hodnoty
Tabulka č.4: Vývoj ukazatelů 1997 – 2002
Prvních
pět nejziskovějších firem v regionu vytvořilo v roce 2002 přes
1,5 mld. Kč čistého zisku. Prvních pět příček obsadily stejné podniky
jako v loňském roce, ovšem došlo ke změnám v pořadí. Nejziskovější
firmou se stala energetická společnost zabývající se distribucí a obchodem
s elektrickou energií - Jihočeská energetika, a. s. se ziskem téměř
560 mil. Kč (loni
5. místo). Druhé místo
obsadila DURA Automotive, s.r.o (loňský vítěz) a na třetí příčku
si z loňské čtvrté pozice polepšila společnost Robert Bosch, spol.
s r.o.. Vyjma pátého národního podniku BUDĚJOVICKÝ BUDVAR, n.
p. mají výše uvedené společnosti zahraničního vlastníka (případně
zahraniční subjekt vlastní majoritní kapitálovou účast).
Překvapivé
výsledky přinesly tento rok základní kvalitativní ukazatele (zejména vytvořený
čistý zisk resp. přidaná hodnota na
jednoho zaměstnance). Absolutní jedničkou ve vytvořeném zisku na jednoho
zaměstnance je Duropack Bupak Papírna s. r. o. sídlící v Českých
Budějovicích, která s 91 zaměstnanci vytvořila čistý zisk 769.000 Kč
na jednoho zaměstnance. Tato papírna byla vyčleněna jako samostatný podnik
ze společnosti BUPAK Obaly a. s. a
zajišťuje mimo jiné výrobu papíru pro celý mateřský koncern DUROPACK
Holding AG Vídeň. Druhé a třetí místo dle ukazatele ziskovosti obsadily
energetické společnosti Jihočeská plynárenská a. s. (druhé místo)
a Jihočeská energetika, a. s. (místo třetí).
Vytvořená
přidaná hodnota na jednoho zaměstnance za rok 2002 (v závorce absolutní
hodnota odpovídající stejnému umístění v loňském roce) v tis.
Kč.
1. | Jihočeská plynárenská a. s. | 2.378 | (1.952) |
2. | Duropack Bupack Papírna s. r. o. | 1.766 | (1.465) |
3. | JCL – obchod a. s. | 1.654 | (1.424) |
Z vývoje
ukazatelů 20 největších podniků jihočeského regionu za posledních šest
let je patrné pro uplynulý rok nepatrné snížení základních
extenzivních ukazatelů (tj. přidané hodnoty a čistého zisku). Korekce
dlouhodobého růstu základních sledovaných veličin je logickým vyústěním
dokončování vnitřních restruktualizačních kroků podniků a také
nezanedbatelných nepříznivých vnějších vlivů (posilování české měny
a tím se snižující konkurenceschopnost našich výrobků či zpomalení
hospodářského růstu nebo recese ve vyspělých zemích, kam tyto firmy
exportují). Naopak růst přidané
hodnoty vztažený na zaměstnance a i růst
podílu čistého zisku na celkově vytvořené přidané hodnotě, jak dokládá
tabulka č. 4, svědčí o úspěšném dokončení restruktualizace většiny
firem a zlepšování konkurenceschopnosti sledovaných podniků, založené především
na snižování nákladů a zvyšování produktivity práce.
Další
růst extenzivních ukazatelů je samozřejmě ovlivněn geografickými, personálními
a sociálními mantinely. Z tohoto pohledu nám zlepšující se
kvalitativní ukazatele sledovaných podniků (ať už u jednotlivých podniků
nebo v souhrnu) dávají bezesporu dobrý příslib pro budoucnost.
Ing.
Petr Gallistl
analytik